RFID (Radio Frequency Identification) čipy lze rozdělit podle několika kritérií, jako je pracovní frekvence, způsob napájení a paměťová kapacita. Zde je jejich základní rozdělení:
1. Podle frekvenčního pásma
RFID čipy se používají v různých frekvenčních pásmech, která ovlivňují dosah čipu, rychlost přenosu dat a citlivost na okolní podmínky:
- LF (Low Frequency, nízká frekvence): 30 kHz až 300 kHz
- Typická frekvence: 125 kHz nebo 134,2 kHz
- Dosah: Několik centimetrů až půl metru
- Použití: Zvířecí identifikace, kontrola přístupu
- Výhody: Lepší výkon v prostředí s kovovými objekty a kapalinami
- Nevýhody: Nižší přenosová rychlost, kratší dosah
- HF (High Frequency, vysoká frekvence): 3 MHz až 30 MHz
- Typická frekvence: 13,56 MHz
- Dosah: Do 1 metru
- Použití: Bezpečnostní karty, bezkontaktní platby (např. NFC), knihovny, sledování zboží
- Výhody: Rychlejší přenos dat než LF, schopnost pracovat s kapalinami
- Nevýhody: Omezený dosah
- UHF (Ultra High Frequency, ultra vysoká frekvence): 300 MHz až 3 GHz
- Typická frekvence: 860 MHz až 960 MHz
- Dosah: Několik metrů (až 12 metrů)
- Použití: Logistika, sklady, dodavatelské řetězce, sledování zboží ve velkém
- Výhody: Dlouhý dosah, rychlý přenos dat
- Nevýhody: Citlivější na okolní prostředí (vlhkost, kov)
- Microwave (mikrovlnné pásmo): Nad 2,4 GHz
- Dosah: Více než 10 metrů
- Použití: Sledování dopravních prostředků, vojenské aplikace
- Nevýhody: Vyšší náklady a citlivost na rušení
2. Podle způsobu napájení
- Pasivní RFID čipy:
- Nemají vlastní zdroj energie, napájejí se energií z čtecího zařízení.
- Výhody: Malé, lehké, levné, nevyžadují údržbu.
- Nevýhody: Krátký dosah (obvykle 1–10 metrů).
- Aktivní RFID čipy:
- Mají vlastní baterii, která zajišťuje napájení čipu.
- Výhody: Větší dosah (až stovky metrů), větší kapacita paměti.
- Nevýhody: Větší velikost, vyšší cena, omezená životnost baterie.
- Semi-pasivní RFID čipy:
- Mají vlastní baterii, ale tu používají pouze k napájení interních obvodů, zatímco komunikaci zajišťuje energie ze čtečky.
- Výhody: Dlouhý dosah, delší životnost než u aktivních RFID.
- Nevýhody: Stále omezená životnost baterie.
3. Podle typu paměti
- Read-only (pouze ke čtení):
- Data jsou napevno zapsaná při výrobě a nelze je později měnit.
- Použití: Identifikační karty, sériová čísla, zboží s pevně danými údaji.
- Write-once, read-many (WORM):
- Lze je jednou zapsat a poté už pouze číst.
- Použití: Sledování zásilek, inventáře.
- Read-write (čtení/zápis):
- Data lze číst i zapisovat vícekrát.
- Použití: Flexibilní aplikace, kde se data často mění, jako např. v logistice nebo řízení dodavatelských řetězců.
4. Podle standardů a technologií
- NFC (Near Field Communication):
- Je specifickým typem HF RFID s velmi krátkým dosahem (do 10 cm).
- Použití: Platby mobilními telefony, bezkontaktní identifikace, chytré plakáty.
- EPC (Electronic Product Code):
- UHF RFID s globálním standardem, určený pro identifikaci produktů v dodavatelských řetězcích.
- Použití: Sledování zboží a logistiky.
Toto rozdělení poskytuje přehled základních typů RFID čipů a jejich použití v různých aplikacích.
Rozlišení zapisovatelných (read-write) a nezapisovatelných (read-only) RFID čipů je obvykle dáno typem technologie a označením, které používají různí výrobci. Zde je několik klíčových způsobů, jak je rozlišit podle označení:
1. Zapisovatelné (read-write) RFID čipy:
- Mají schopnost opakovaného zápisu dat a obvykle jsou označeny jako "read-write" nebo "rewritable".
- V označení může být zmíněna technologie, která podporuje zápis dat, například:
- T5577: Tento čip od společnosti Atmel je jedním z nejznámějších přepisovatelných čipů. Má schopnost emulace různých typů karet a podporuje opakovaný zápis.
- MIFARE DESFire EV1/EV2/EV3: Tyto karty podporují pokročilé šifrování a opakovaný zápis dat.
- NFC NTAG213, NTAG215, NTAG216: Tyto NFC čipy jsou běžně přepisovatelné a používají se například v mobilních zařízeních a bezkontaktních aplikacích.
2. Nezapisovatelné (read-only) RFID čipy:
- Neumožňují změnu uložených dat po jejich naprogramování při výrobě. Obvykle jsou označeny jako "read-only" nebo "RO".
- Typickými příklady jsou:
- EM4100/EM4200: Tyto nízkofrekvenční čipy (125 kHz) jsou často používány v přístupových systémech a mají pevně naprogramované unikátní identifikační číslo (UID), které nelze změnit.
- HID Prox: Starší čipy pro přístupové karty, které mají pevné sériové číslo a nejsou přepisovatelné.
3. Označení podle paměťové technologie:
- EEPROM: Přepisovatelné čipy používají paměť EEPROM, což umožňuje zápis dat. Pokud v popisu najdete zmínku o EEPROM, pravděpodobně jde o přepisovatelný čip.
- ROM: Čipy s technologií ROM (Read-Only Memory) jsou naprogramované jednou při výrobě a data již nelze změnit.
4. Frekvence a standardy:
- UHF (860–960 MHz) a HF (13,56 MHz) čipy často podporují opakovaný zápis, například UHF EPC Gen 2 standardy.
- Naopak některé LF (125 kHz nebo 134,2 kHz) čipy, zejména starší typy, bývají read-only, ale i zde existují výjimky, jako např. T5577, který je přepisovatelný.
Pokud si tedy chcete být jistí, zda je čip přepisovatelný, zaměřte se na označení jako "read-write", "rewritable", EEPROM, nebo konkrétní modely jako T5577, MIFARE DESFire, či NTAG213.
