Rodina a výchova
- Základní údaje
- Kategorie: Rodina a výchova
Je to zrcadlo, hrdina, hranice i útočiště. Jeho PRVNÍ MUŽSKÝ VZOR.
👀 Syn potřebuje být vidět. Potřebuje cítit, že je důležitý. Že si na něj táta udělá čas i prostor. I když nemusí.
💬 Potřebuje slova ocenění. “Jsem na tebe pyšný.” Jinak si uznání začne hledat jinde. Výkonem, agresí nebo i tichou rezignací.
💪 Hranice. Laskavé, ale pevné. Břehy. Aby věděl, že i síla může být klidná. A že se není čeho bát.
💛 Zranitelnost. Táta je taky jenom člověk. Umí věci posrat. Ale umí se i omluvit, přiznat chybu. Učí odvahu, ne slabost.
🫂 Dotek. Pohlazení. Protože kluci to potřebují stejně jako holky.
👩 Respekt k mámě. Největší lekce v vztahů se děje doma. To, jak táta mluví s mámou se jednou odrazí v tom, jak bude se ženami mluvit on.
✨ Bezpodmínečné přijetí. Ne “až budeš hodný, tichý, šikovný”. Ale právě teď.
- Základní údaje
- Kategorie: Rodina a výchova
Muž dospěje v sebevědomého a silného muže tehdy, když si uvědomí, že k životu nepotřebuje nejhezčí a nejdokonalejší ženu, ale že mu bude stačit pouze to, že jediným pohledem dokáže rozjasnit jeho život, protože miluje její duši a ne jen krásný obal... Žena dospěje v sebevědomou a silnou ženu tehdy, když si uvědomí, že k životu nepotřebuje krásného a úspěšně bohatého muže, ale postačí ji pouze to, že on je pro ni tou jedinou a nejdůležitější oporou, o kterou se může ve své křehkosti opřít, protože miluje jeho duši... A díky kterému najde a navrátí si svou ztracenou vnitřní sílu, roztříštěnou na malé kousky a také sebedůvěru, vlastní hrdost a sebeúctu... Ne vždy se ale poštěstí takového muže nebo ženu potkat hned napoprvé, často se jejich cesty míjejí a trvá dlouhé roky, než se setkají... Každý z nich si ale prochází vlastními vztahovými cestami, plných překážek, bolesti i nástrah, kterou musí prožít, aby pochopili a přijali nejdříve sami sebe a to, že nejdůležitější je milovat sebe takového, jaký je ve skutečnosti... Protože bez tohoto zjištění nemůže potkat právě tu nebo toho, s kým ho bude pojit právě ze začátku tak málo, ale přesto výjimečného a důvěrného, kde se to postupně rozvíjí v mnohem víc společného... Na svých cestách potkají obě znesvářené sestry, ať už je to láska nebo nenávist... Poznají jaké to je, když podvádí nebo jsou podváděni... Poznají, jaké to je ublížit a pocítit ublížení... Uvědomí si, že žárlivost a netrpělivost je jen strach ze smrti vztahu... Pochopí, že manipulací nebo vypočítavostí či předstíráním sice něčeho dosáhnou, ale přesto ne na dlouho... Pochopí, že přílišná citová závislost na druhém přináší pachuť zklamání i bolesti... Pochopí vše, čím si museli projít, aby splatili své dluhy za minulost... Ale až dozrají ve vědomou a silnou ženu a vědomého a silného muže a projdou si všemi vztahovými úskalími a překážkami, naučí se odpouštět a podívat se na druhé z objektivnějšího úhlu pohledu, bude jim dovoleno se setkat... Nikam přitom ale nespěchají, ale užívají si vzájemné spontánnosti... Neřeší malichernosti, ale jen podstatné a důležité věci... Nepotřebují si nic navzájem dokazovat a v jejich vztahu není boj o moc... Nejsou zatížení omezením hmotných, materiálních a finančních jistot a nepodmiňují jim své životy... Chrání si své soukromí, ale neopomíjí přátele a rodinu... Často se shodnou a pokud ne, nevnucují druhému svůj názor... Dokáží se pohádat, ale také usmířit... Neurážejí se, když jim druhý řekne pravdu... Naučili se spolu totiž žít... Naučili se spolu prožívat... Naučili se úctě, toleranci a respektu... Naučili se společně, že jsou jednou duší ve dvou bytostech... Naučili se, že i když jsou spolu, přesto jsou svobodní a volní... Naučili se být spolu i bez sebe... Naučili se být sebevědomým mužem i sebevědomou ženou... Ne vždy to musí být partnerský vztah... Ne vždy je potřeba za tím hledat víc...
- Základní údaje
- Kategorie: Rodina a výchova
- Slzy a emoční výbuchy, když se něco pokazí. Pláč je přirozený způsob, jakým dítě reaguje na složité emoce, jako je hněv nebo frustrace.
- Příležitostně vyjádření vlastního názoru k rodičům. Vyjádření neshody je důležitým krokem v procesu oddělování dítěte, který mu pomáhá uvědomit si vlastní osobnost. (Jsem nezávislý, jsem důležitý.)
- Když se dítě nechce dělit o své hračky. Ochota dát něco vlastního není vrozenou vlastnost. Děti se učí sdílet postupně 😊 prostřednictvím interakcí a zkušeností. Je důležité dítě neztrapnit, ale trpělivě mu to vysvětlovat.
- "Špinavé" hry. Rozlévání, míchání, lití nebo míchání podporuje rozvoj kreativity, řeči, samoregulace a myšlení. Nejsou to výstřelky, ale důležitá součást rozvoje. 😅
- Strachy - ze tmy, z příšer, když máma odchází nebo z nevysvětlitelných strachů... Strachy jsou přirozenou součástí dětského světa. V takových chvílích potřebuje dítě podporu a ujištění, ne trest. 😌
- Když je miminko ještě "nalepené" na maminku a hodně "mrčí". Z toho vyplývá potřeba emoční blízkosti 😍, nikoliv rozmazlenost. Tresty jen posílí připoutanost a mrčenlivost.
- Příliš mnoho hluku, běhání a skákání. Pro dítě je nesmírně důležité, aby denně uvolňovalo energii. Pokud mu zakážete skákat třeba na gauč, ukažte mu místo, kde může.
- Rychlé změny nálady 👉 před časem se smál a už brečel. U dětí se stále vyvíjí emoční regulace. Často se jedná o příznak přetížení nervové soustavy a tresty situaci jen zhorší.
- Nechuť komunikovat s ostatními dospělými (prarodiče, strýc, teta). Odmítnutí komunikace může znamenat, že dítě se necítí v blízkosti osoby úplně pohodlně. Respektujme jeho hranice. 🫶
- Základní údaje
- Kategorie: Rodina a výchova
Hlavní schopností rodičů by měla být stejná jako u manažerů: DELEGOVAT. A co dalšího? Milovat díte jako sebe sama 😉. Dát mu prostor na růst, na vývoj, ale také hranice, za které už NESMÍ. Protože dítě bez hranic je tyran.
- Základní údaje
- Kategorie: Rodina a výchova
Jsou lidé, kteří touží mít doma bazén, zatímco ti, kteří ho mají, ho sotva využívají.
Ti, kteří ztratili milovanou osobu, na ni bolestně vzpomínají, zatímco jiní, kteří ji mají po svém boku, ji často přehlížejí.
Kdo nemá partnera, po něm touží – a kdo ho má, ten si ho ne vždy váží.
Kdo je hladový, dal by cokoliv za talíř jídla, zatímco ten, kdo má jídla dostatek, si stěžuje na jeho chuť.
Ten, kdo nemá auto, o něm sní, zatímco ten, kdo ho má, stále hledá lepší.
Klíčem ke štěstí je vděčnost – přestat se neustále dívat na to, co nemáme, a začít si uvědomovat, že někde na světě by někdo dal všechno za to, co my už máme... a nevážíme si toho.
Hiroyuki Sanada
