Protože jde o přirozené vývojové projevy a tresty za ně by mohly být traumatizující pro dětskou psychiku.
- Slzy a emoční výbuchy, když se něco pokazí. Pláč je přirozený způsob, jakým dítě reaguje na složité emoce, jako je hněv nebo frustrace.
- Příležitostně vyjádření vlastního názoru k rodičům. Vyjádření neshody je důležitým krokem v procesu oddělování dítěte, který mu pomáhá uvědomit si vlastní osobnost. (Jsem nezávislý, jsem důležitý.)
- Když se dítě nechce dělit o své hračky. Ochota dát něco vlastního není vrozenou vlastnost. Děti se učí sdílet postupně 😊 prostřednictvím interakcí a zkušeností. Je důležité dítě neztrapnit, ale trpělivě mu to vysvětlovat.
- "Špinavé" hry. Rozlévání, míchání, lití nebo míchání podporuje rozvoj kreativity, řeči, samoregulace a myšlení. Nejsou to výstřelky, ale důležitá součást rozvoje. 😅
- Strachy - ze tmy, z příšer, když máma odchází nebo z nevysvětlitelných strachů... Strachy jsou přirozenou součástí dětského světa. V takových chvílích potřebuje dítě podporu a ujištění, ne trest. 😌
- Když je miminko ještě "nalepené" na maminku a hodně "mrčí". Z toho vyplývá potřeba emoční blízkosti 😍, nikoliv rozmazlenost. Tresty jen posílí připoutanost a mrčenlivost.
- Příliš mnoho hluku, běhání a skákání. Pro dítě je nesmírně důležité, aby denně uvolňovalo energii. Pokud mu zakážete skákat třeba na gauč, ukažte mu místo, kde může.
- Rychlé změny nálady 👉 před časem se smál a už brečel. U dětí se stále vyvíjí emoční regulace. Často se jedná o příznak přetížení nervové soustavy a tresty situaci jen zhorší.
- Nechuť komunikovat s ostatními dospělými (prarodiče, strýc, teta). Odmítnutí komunikace může znamenat, že dítě se necítí v blízkosti osoby úplně pohodlně. Respektujme jeho hranice. 🫶
